Sabina již přesáhla třicítku a žije ve výlučně ženském prostředí. V prostorném, starosvětsky zařízeném bytě žije jen se svou až kuplířsky starostlivou matkou (výřečná Krystyna Janda) a zvídavou babičkou (Anna Polony), jež navzdory tomu, že je upoutána na lůžko, ledasco odhadne a domyslí, co se děje kolem ní. Matka se pokouší dceři opatřit nějakého vhodného manžela, avšak dosavadní nekňubové ponejvíce šířili zmatky, dokonce působili vyšinutě - poslední z nich, když počal lézt po podlaze jako čmuchavý pejsek, ji natolik vyděsil, až jí z rukou vyletěl právě přinášený tác s pohoštěním.

Změnu přinese až Sabinino seznámení s pohledným mužem (Marcin Dobrocyński), jenž ji zachránil před útokem svou lapků, když kráčela setmělou ulicí. Rychle se navzájem sblíží, chodí spolu do kina a pohledný, úslužný nápadník ji provází až domů. Galantně ji přitom drží za ruku či roztouženě vtiskne polibek, dokud matka spiklenecky neopustí byt, aby jej milenci měli pro sebe. Tehdy vyjde najevo pravda: samozvaný snoubenec, poté co si se Sabinou položenou na stůl zasouložil, milenku nutí, aby šmírovala svého šéfa a psala na něho udání. Vyhrožuje ji, když odmítá a vyděšená Sabina jej otráví jedem přilitým do alkoholu. Obě ženy pak mají hodně starostí s tělem, klopýtavě a se strachem, aby to nikdo neviděl, tělo přenesenou do vany v podkrovní místnosti, kde je vytrvale polévají žíravinou, aby se rozpustilo.

Celý příběh je zarámován současností, kdy již zestárlá, vetchá a o hůl se opírající hrdinka čeká na letišti svého syna, jenž vzhledově jako by z oka vypadl svému otci, avšak tento rozplizlý dovětek postrádá hlubší provázanost se samotným příběhem. Nelze jej přijmout ani jako pointu, spíše končí v melancholicky smířlivém gestu při návštěvě hřbitova.

Ačkoli je snímek Boryse Lankosze Druhá strana mince označen za "černou komedii", svým uspořádáním se spíše blíží dávnému kramářskému morytátu o zavražděném milenci. Ozvláštňující polohu dodává jedině zasazení do nejtužších stalinistických dob. Roku 1952 se totiž počíná odehrávat více směšný než dojemný příběh uťápnuté, ostýchavé Sabiny (Agata Buzek), která pracuje v kulturní rubrice kterýchsi novin. Patří do galerie pověstných "šedých myší", její status okamžitě prozrazuje celkový vzhled, styl oblékání i jakoby zakřiknutého chování, němý údiv nad jakýmkoli projevem tělesné žádostivosti, jakkoli ji něco takového současně přitahuje. (To potvrzuje výmluvná epizoda, která následuje nedlouho poté, co svého postaršího šéfa zastihla při náruživé souloži: zkoumavě si vyhrnuje sukni, aby s náznakem sebedotýkání pohlédla, současně přitahována i odpuzována, na své poloobnažené tělo.)

http://www.projekt100.cz/druha-strana-mince.htm